|
|
| Hrad a
zámek Skalka |
| |
 |
| Celkový
pohled na hrad a zámek od
severovýchodu ze Sutomi (foto:
Hynek Veselý) |
| |
Hrad a zámek
Skalka stojí u obce Vlastislav, 2 km
severoseverozápadně od Třebenic.
Hrad Skalka se prvně připomíná již
r. 1357, kdy je zmiňován Petr zvaný
Skála, zakladatel skalsko –
řehlovické větve Kaplířů ze Sulevic.
Za husitských válek držel hrad Hanuš
ze Sulevic, význačný straník krále
Zikmunda a odpůrce kališníků. V r.
1496 získali Skalku odkazem Vchynští
z Vchynic. Poté se majitelé poměrně
rychle střídali, až nakonec r. 1544
Skalku koupil Jan Kaplíř ze Sulevic
a na Košťálově. V r. 1579 hrad
přešel na Adama Hrzána z Harasova,
který významně rozšířil své panství
nákupem dalších statků. Jeho syn
Zdeslav byl rozmařilý, nešetrný
šlechtic a brzy se dostal do dluhů.
Když otec 11. ledna 1619 umírá,
získává Zdeslav svou část panství
Skalka a Stvolíky; po smrti
nejmladšího bratra pak i Lanškroun.
Po stavovském povstání měl být
Zdeslavovi zabaven majetek; Zdeslav
však podplatil královského
místodržícího, jemuž daroval
Lanškroun, takže 29. listopadu 1622
byl osvobozen a stal se hejtmanem
Litoměřického kraje. R. 1639 byl
hrad Skalka zpustošen švédskými
vojsky; jeho zdiva bylo použito při
budování barokního zámku, který si
posléze při bývalém hradu postavili
Hrzánové z Harasova.
Hrad Skalka stával na úzkém skalním
hřebenu orientovaném ze
severovýchodu na jihozápad. Jižní a
východní stranu hřebene tvoří
skaliska šikmo spadající k spočinku.
Severovýchodní stranu ohraničuje
skalní stěna, ke které se téměř
přimyká budova zámku. Severozápadní
svah je povlovný. Odsud také směřuje
přístupová cesta, která se větví do
dvou úseků. Jeden směřuje k skalnímu
suku s bergfritem, druhý běží jižním
směrem pod předhradí. Zde se stáčí a
běží výraznou roklinkou podél
skalního hřebene na předhradí. Někde
v těchto místech spatřoval ještě A.
Sedláček zbytky branky. V severní
části předhradí jsou dva menší
skalní kužely, jižní část plochy
klesá a má charakter terasy.
Východní stranu uzavírá poměrně
vysoký skalní blok. Za předhradím se
nachází dnes částečně zavezený
příkop, v kterém jsou patrné
novověké úpravy v podobě terasních
zídek a schůdků (pro ně byly
druhotně použity architektonické
články). Ve východní stěně příkopu
je výrazný zásek, interpretovaný Z.
Fišerou jako zápust pro přepažovací
zeď. Za příkopem cesta pokračuje
podél severní strany skalního kuželu
s bergfritem. Věž s překvapivě
dochovanými stínkami cimbuří má
nepravidelný půdorys a je vysoká
15,5 m; ve výšce 9,5 m nad zemí má
vstup. Uvnitř věže se kdysi
nacházely nápisy, které zde vyryli
vězni v době, kdy věž sloužila jako
vězení (poč. 17. století). Za
bergfitem se nachází malé
prostranství, které patrně zaujímal
palác. Jihovýchodně od hradu se
nachází spočinek, který je upraven
jako terasa se zídkami stavěnými na
sucho.
Nejstarší část sídla
představuje hradní areál na vrcholu
skalního hřebene. Později se hrad
rozšířil i na místo zámku, kde se po
něm dochovaly části sklepů. Patrně
již před r. 1579 byl na místě
dnešního zámku vystavěn zámek
renesanční, v r. 1639 zpustošený
Švédy. Současný zámek pochází někdy
z konce 17. století. Při jeho stavbě
bylo používáno materiálu lámaného na
hradě, z kterého tak zůstala stát
pouze impozantní věž. |
|
|
|
|
