|
|
| Farní kostel
sv. Petra a Pavla na Sutomi |
| |
 |
| Vstupní průčelí kostela od jihozápadu (foto: Hynek Veselý) |
| |
Komplex
kostela sv. Petra a Pavla a fary na
Sutomi se výrazně podílí na koloritu
krajiny severozápadně od Třebenic.
Historie místa sahá do středověku.
Majitel Skalky (a tím i Sutomi)
Kunrát, patrně syn Petrův měl bratry
Rydkéře, Petra a Erharta, kteří se
připomínají jako patronové kostelů
na Sutomi, v Řehlovicích, Měrunicích
a Žimu. Bratři vykonávali
vrchnostenská práva na Skalce ještě
v r. 1407 jako patronové sutomského
kostela. Z tohoto roku máme též
zprávu o tom, že farář na Sutomi
Jiljí si vyměnil místo s Janem,
farářem z klášterního kostela Panny
Marie v Teplicích. Za
třicetileté války švédská vojska
zpustošila celé okolí. Jejich
návštěvě neunikl ani hrad Skalka,
který Švédové pobořili r. 1639. Při
té příležitosti byl poškozen i
kostel na Sutomi, který byl nedlouho
předtím – r. 1630 – znovu vybudován
a zasvěcen svatému Stanislavovi.
Panství Skalka se Sutomí a
Vlastislaví se ujal Ferdinand Hrzán
z Harasova, který se r. 1719 oženil
s Marií Annou Putz von Adlersthurm a
tím spojil panství Skalka s Dlažkovicemi
a Podsedicemi. Sídlem tohoto
spojeného panství se staly
Dlažkovice. Z téže doby se datuje i
nová výstavba kostela, který
v poměrně málo pozměněné podobě
zůstal zachován dodnes. O podobě
jeho předchůdce z doby před zničením
ve třicetileté válce nic nevíme,
kusá zpráva o jeho rozšíření z r.
1661 však naznačuje, že nebyl zničen
úplně. Zajisté však stavba nebyla
nijak reprezentativní. Se stavbou
nového objektu, barokního díla,
jehož autorem byl s největší
pravděpodobností jeden ze známých
stavitelů italského původu, Octavio
Broggio, se začalo r. 1716. Majitelé
panství Hrzánové si původně přáli
v souladu s představiteli
přifařených obcí v okolí vystavět
nový kostel ve Vlastislavi, která
byla významnější, ale proti jejich
přání zasáhl jejich nejbližší
soused. Majitel sousedního panství
Borče a Vchynic svobodný pán Leopold
Julian Rajský z Dubnic chtěl mít
farní kostel přece jen blíže ke
svému sídlu na Borči. Nechal na
vlastní náklady vyzdít kompletně
základy, načež se sponzorování další
výstavby ujala hraběnka Anna
Sigismunda Hrzánová. Kostel byl
zasvěcen svatým apoštolům Petru a
Pavlovi a prvním farářem v novém
kostele se stal od r. 1716 Gottfried
Hoffer, jehož jméno nám naznačuje,
že v jinak patrně ještě české obci
se začal prosazovat německý živel.
V témže roce byla současně založena
i pamětní farní kniha, tzv.
Memorabilium, kterou začal psát
Adalbert Schwab. Je psána částečně
německy, částečně latinsky a
zachovala se dodnes. Druhou farní
knihu, podstatně důkladněji vedenou,
začal psát pod názvem „Memorabilium
Benefici Sutom curis filialis“ farář
Josef Johann Nepomuk Hungorsheller
r. 1763. Tato kniha se rovněž
dochovala a je pro nás zajímavá tím,
že je v ní i řada zápisů o starších
dějinách ve staré češtině. Zápisy
v knize končí v létě r. 1945 farářem
Albertem Peterekem. Kostel byl plně
dostavěn včetně vnitřního vybavení
r. 1720. Z té doby se zachoval, byť
poničen, hlavní oltář, pod nímž se
nachází rodinná hrobka pánů Rajských
z Dubnic. Z téže doby je i kazatelna
a křtitelnice, jakož i oba boční
oltáře s obrazy, zatímco zpovědnice
je až z druhé poloviny 18. století.
Rovněž první varhany získal kostel
až r. 1798. U kostela byla zřízena i
samostatná dřevěná zvonice a fara.
Nejstarší zvon na zvonici měl na
povrchu odlit datum vzniku 1560 (MDLX)
a latinský nápis „Bryccinius
Pragensis auxilio divino fecit me“
(s Boží pomocí zhotovil mne
Bryccinius z Prahy) a mohl pocházet
ještě ze staršího kostela. Největší
zvon o váze 41,5 kg získala zvonice
až v první polovině 19. století,
neboť zvon měl dataci MDCCCXXV
(1825). Třetí zvon, tzv. zádušní,
vážil 18,5 kg a o jeho původu nic
nevíme. O všechny tři zvony kostel
přišel při rekvizici barevných kovů
za první světové války. Pod zdejší
farnost patřily obce Boreč, Sutom,
Vlastislav, Teplá, Dřínek, Skalka,
Krásná, Mrsklesy, Lipá a Lhota. Za
panství Friedricha Karla Schönborna
došlo na Sutomi k poměrně čilé
stavební činnosti. Jednalo se jednak
o obytnou zástavbu (v r. 1830 bylo
napočteno ve 45 domech 255
obyvatel), jednak se v r. 1832 opět
mírně přestavoval kostel. Součástí
těchto stavebních úprav bylo i
zbourání staré fary a výstavba nové
v klacisistním stylu, která byla
dostavěna r. 1834.
Dnes nese sutomský svatostánek titul
kostela farního, ale žádný obřad se
zde již dlouhá léta nekonal. Je
spravován lovosickým farářem.
Jedinou duchovní událostí mimo dvou
koncertů byla v roce 2007 návštěva
Christopha kardinála Schönborna
z Vídně, rodáka z nedaleké
Vlastislavi. V roce 2008 byla za
přispění havarijního fondu
Ministerstva kultury ČR opravena
dřevěná zvonice. |
|
|
|
|
