| 
					
					 | 
					
					
						
							
							
								
									
									
										
											| Farní kostel 
											sv. Petra a Pavla na Sutomi | 
										 
										
											|   | 
										 
										
											
											  | 
										 
										
											| Vstupní průčelí kostela od jihozápadu (foto: Hynek Veselý) | 
										 
										
											|   | 
										 
										
											Komplex 
											kostela sv. Petra a Pavla a fary na 
											Sutomi se výrazně podílí na koloritu 
											krajiny severozápadně od Třebenic. 
											 
											Historie místa sahá do středověku. 
											Majitel Skalky (a tím i Sutomi) 
											Kunrát, patrně syn Petrův měl bratry 
											Rydkéře, Petra a Erharta, kteří se 
											připomínají jako patronové kostelů 
											na Sutomi, v Řehlovicích, Měrunicích 
											a Žimu. Bratři vykonávali 
											vrchnostenská práva na Skalce ještě 
											v r. 1407 jako patronové sutomského 
											kostela. Z tohoto roku máme též 
											zprávu o tom, že farář na Sutomi 
											Jiljí si vyměnil místo s Janem, 
											farářem z klášterního kostela Panny 
											Marie v Teplicích.     Za 
											třicetileté války švédská vojska 
											zpustošila celé okolí. Jejich 
											návštěvě neunikl ani hrad Skalka, 
											který Švédové pobořili r. 1639. Při 
											té příležitosti byl poškozen i 
											kostel na Sutomi, který byl nedlouho 
											předtím – r. 1630 – znovu vybudován 
											a zasvěcen svatému Stanislavovi. 
											    Panství Skalka se Sutomí a 
											Vlastislaví se ujal Ferdinand Hrzán 
											z Harasova, který se r. 1719 oženil 
											s Marií Annou Putz von Adlersthurm a 
											tím spojil panství Skalka s Dlažkovicemi 
											a Podsedicemi. Sídlem tohoto 
											spojeného panství se staly 
											Dlažkovice. Z téže doby se datuje i 
											nová výstavba kostela, který 
											v poměrně málo pozměněné podobě 
											zůstal zachován dodnes. O podobě 
											jeho předchůdce z doby před zničením 
											ve třicetileté válce nic nevíme, 
											kusá zpráva o jeho rozšíření z r. 
											1661 však naznačuje, že nebyl zničen 
											úplně. Zajisté však stavba nebyla 
											nijak reprezentativní. Se stavbou 
											nového objektu, barokního díla, 
											jehož autorem byl s největší 
											pravděpodobností jeden ze známých 
											stavitelů italského původu, Octavio 
											Broggio, se začalo r. 1716. Majitelé 
											panství Hrzánové si původně přáli 
											v souladu s představiteli 
											přifařených obcí v okolí vystavět 
											nový kostel ve Vlastislavi, která 
											byla významnější, ale proti jejich 
											přání zasáhl jejich nejbližší 
											soused. Majitel sousedního panství 
											Borče a Vchynic svobodný pán Leopold 
											Julian Rajský z Dubnic chtěl mít 
											farní kostel přece jen blíže ke 
											svému sídlu na Borči. Nechal na 
											vlastní náklady vyzdít kompletně 
											základy, načež se sponzorování další 
											výstavby ujala hraběnka Anna 
											Sigismunda Hrzánová. Kostel byl 
											zasvěcen svatým apoštolům Petru a 
											Pavlovi a prvním farářem v novém 
											kostele se stal od r. 1716 Gottfried 
											Hoffer, jehož jméno nám naznačuje, 
											že v jinak patrně ještě české obci 
											se začal prosazovat německý živel. 
											V témže roce byla současně založena 
											i pamětní farní kniha, tzv. 
											Memorabilium, kterou začal psát 
											Adalbert Schwab. Je psána částečně 
											německy, částečně latinsky a 
											zachovala se dodnes. Druhou farní 
											knihu, podstatně důkladněji vedenou, 
											začal psát pod názvem „Memorabilium 
											Benefici Sutom curis filialis“ farář 
											Josef Johann Nepomuk Hungorsheller 
											r. 1763. Tato kniha se rovněž 
											dochovala a je pro nás zajímavá tím, 
											že je v ní i řada zápisů o starších 
											dějinách ve staré češtině. Zápisy 
											v knize končí v létě r. 1945 farářem 
											Albertem Peterekem. Kostel byl plně 
											dostavěn včetně vnitřního vybavení 
											r. 1720. Z té doby se zachoval, byť 
											poničen, hlavní oltář, pod nímž se 
											nachází rodinná hrobka pánů Rajských 
											z Dubnic. Z téže doby je i kazatelna 
											a křtitelnice, jakož i oba boční 
											oltáře s obrazy, zatímco zpovědnice 
											je až z druhé poloviny 18. století. 
											Rovněž první varhany získal kostel 
											až r. 1798. U kostela byla zřízena i 
											samostatná dřevěná zvonice a fara. 
											Nejstarší zvon na zvonici měl na 
											povrchu odlit datum vzniku 1560 (MDLX) 
											a latinský nápis „Bryccinius 
											Pragensis auxilio divino fecit me“ 
											(s Boží pomocí zhotovil mne 
											Bryccinius z Prahy) a mohl pocházet 
											ještě ze staršího kostela. Největší 
											zvon o váze 41,5 kg získala zvonice 
											až v první polovině 19. století, 
											neboť zvon měl dataci MDCCCXXV 
											(1825). Třetí zvon, tzv. zádušní, 
											vážil 18,5 kg a o jeho původu nic 
											nevíme. O všechny tři zvony kostel 
											přišel při rekvizici barevných kovů 
											za první světové války. Pod zdejší 
											farnost patřily obce Boreč, Sutom, 
											Vlastislav, Teplá, Dřínek, Skalka, 
											Krásná, Mrsklesy, Lipá a Lhota. Za 
											panství Friedricha Karla Schönborna 
											došlo na Sutomi k poměrně čilé 
											stavební činnosti. Jednalo se jednak 
											o obytnou zástavbu (v r. 1830 bylo 
											napočteno ve  45 domech 255 
											obyvatel), jednak se v r. 1832 opět 
											mírně přestavoval kostel. Součástí 
											těchto stavebních úprav bylo i 
											zbourání staré fary a výstavba nové 
											v klacisistním stylu, která byla 
											dostavěna r. 1834. 
											 
											Dnes nese sutomský svatostánek titul 
											kostela farního, ale žádný obřad se 
											zde již dlouhá léta nekonal. Je 
											spravován lovosickým farářem. 
											Jedinou duchovní událostí mimo dvou 
											koncertů byla v roce 2007 návštěva 
											Christopha kardinála Schönborna 
											z Vídně, rodáka z nedaleké 
											Vlastislavi. V roce 2008 byla za 
											přispění havarijního fondu 
											Ministerstva kultury ČR opravena 
											dřevěná zvonice. | 
										 
										 
									 | 
								 
							 
							 | 
						 
						 
					 | 
					
          
					
					
					
                   
					
          
          
          					
          
					 |