česky deutsch
České středohoří - země hradů
Hrady Českého středohoří, z.s.
Stalo se, připravujeme
  • Památky v našem programu
  • Hrad Kalich
  • Hrad Kamýk
  • Hrad Kostomlaty
  • Hrad Košťálov
  • Hrad Litýš
  • Hrad Oltářík
  • Hrad Oparno
  • Hrad Ostrý
  • Hrad Panna
  • Hrad a zámek Skalka
  • Kostel sv. Petra a Pavla na Sutomi
  • Hrady Českého středohoří jak bývaly
    Výhledy z hradů Českého středohoří
    Hrady Českého středohoří tajemné
    Expozice hradů Českého středohoří
    Jiné památky v Českém středohoří
    Publikace, suvenýry
    Napište nám
    Farní kostel sv. Petra a Pavla na Sutomi
     
    Kostel sv. Petra a Pavla na Sutomi
    Vstupní průčelí kostela od jihozápadu (foto: Hynek Veselý)
     
    Komplex kostela sv. Petra a Pavla a fary na Sutomi se výrazně podílí na koloritu krajiny severozápadně od Třebenic.

    Historie místa sahá do středověku. Majitel Skalky (a tím i Sutomi) Kunrát, patrně syn Petrův měl bratry Rydkéře, Petra a Erharta, kteří se připomínají jako patronové kostelů na Sutomi, v Řehlovicích, Měrunicích a Žimu. Bratři vykonávali vrchnostenská práva na Skalce ještě v r. 1407 jako patronové sutomského kostela. Z tohoto roku máme též zprávu o tom, že farář na Sutomi Jiljí si vyměnil místo s Janem, farářem z klášterního kostela Panny Marie v Teplicích.     Za třicetileté války švédská vojska zpustošila celé okolí. Jejich návštěvě neunikl ani hrad Skalka, který Švédové pobořili r. 1639. Při té příležitosti byl poškozen i kostel na Sutomi, který byl nedlouho předtím – r. 1630 – znovu vybudován a zasvěcen svatému Stanislavovi.     Panství Skalka se Sutomí a Vlastislaví se ujal Ferdinand Hrzán z Harasova, který se r. 1719 oženil s Marií Annou Putz von Adlersthurm a tím spojil panství Skalka s Dlažkovicemi a Podsedicemi. Sídlem tohoto spojeného panství se staly Dlažkovice. Z téže doby se datuje i nová výstavba kostela, který v poměrně málo pozměněné podobě zůstal zachován dodnes. O podobě jeho předchůdce z doby před zničením ve třicetileté válce nic nevíme, kusá zpráva o jeho rozšíření z r. 1661 však naznačuje, že nebyl zničen úplně. Zajisté však stavba nebyla nijak reprezentativní. Se stavbou nového objektu, barokního díla, jehož autorem byl s největší pravděpodobností jeden ze známých stavitelů italského původu, Octavio Broggio, se začalo r. 1716. Majitelé panství Hrzánové si původně přáli v souladu s představiteli přifařených obcí v okolí vystavět nový kostel ve Vlastislavi, která byla významnější, ale proti jejich přání zasáhl jejich nejbližší soused. Majitel sousedního panství Borče a Vchynic svobodný pán Leopold Julian Rajský z Dubnic chtěl mít farní kostel přece jen blíže ke svému sídlu na Borči. Nechal na vlastní náklady vyzdít kompletně základy, načež se sponzorování další výstavby ujala hraběnka Anna Sigismunda Hrzánová. Kostel byl zasvěcen svatým apoštolům Petru a Pavlovi a prvním farářem v novém kostele se stal od r. 1716 Gottfried Hoffer, jehož jméno nám naznačuje, že v jinak patrně ještě české obci se začal prosazovat německý živel. V témže roce byla současně založena i pamětní farní kniha, tzv. Memorabilium, kterou začal psát Adalbert Schwab. Je psána částečně německy, částečně latinsky a zachovala se dodnes. Druhou farní knihu, podstatně důkladněji vedenou, začal psát pod názvem „Memorabilium Benefici Sutom curis filialis“ farář Josef Johann Nepomuk Hungorsheller r. 1763. Tato kniha se rovněž dochovala a je pro nás zajímavá tím, že je v ní i řada zápisů o starších dějinách ve staré češtině. Zápisy v knize končí v létě r. 1945 farářem Albertem Peterekem. Kostel byl plně dostavěn včetně vnitřního vybavení r. 1720. Z té doby se zachoval, byť poničen, hlavní oltář, pod nímž se nachází rodinná hrobka pánů Rajských z Dubnic. Z téže doby je i kazatelna a křtitelnice, jakož i oba boční oltáře s obrazy, zatímco zpovědnice je až z druhé poloviny 18. století. Rovněž první varhany získal kostel až r. 1798. U kostela byla zřízena i samostatná dřevěná zvonice a fara. Nejstarší zvon na zvonici měl na povrchu odlit datum vzniku 1560 (MDLX) a latinský nápis „Bryccinius Pragensis auxilio divino fecit me“ (s Boží pomocí zhotovil mne Bryccinius z Prahy) a mohl pocházet ještě ze staršího kostela. Největší zvon o váze 41,5 kg získala zvonice až v první polovině 19. století, neboť zvon měl dataci MDCCCXXV (1825). Třetí zvon, tzv. zádušní, vážil 18,5 kg a o jeho původu nic nevíme. O všechny tři zvony kostel přišel při rekvizici barevných kovů za první světové války. Pod zdejší farnost patřily obce Boreč, Sutom, Vlastislav, Teplá, Dřínek, Skalka, Krásná, Mrsklesy, Lipá a Lhota. Za panství Friedricha Karla Schönborna došlo na Sutomi k poměrně čilé stavební činnosti. Jednalo se jednak o obytnou zástavbu (v r. 1830 bylo napočteno ve  45 domech 255 obyvatel), jednak se v r. 1832 opět mírně přestavoval kostel. Součástí těchto stavebních úprav bylo i zbourání staré fary a výstavba nové v klacisistním stylu, která byla dostavěna r. 1834.

    Dnes nese sutomský svatostánek titul kostela farního, ale žádný obřad se zde již dlouhá léta nekonal. Je spravován lovosickým farářem. Jedinou duchovní událostí mimo dvou koncertů byla v roce 2007 návštěva Christopha kardinála Schönborna z Vídně, rodáka z nedaleké Vlastislavi. V roce 2008 byla za přispění havarijního fondu Ministerstva kultury ČR opravena dřevěná zvonice.
    Hlavní partneři:
    Ministerstvo kultury ČR
    Ministerstvo kultury ČR
    Ústecký kraj
    Ústecký kraj
    Lesy České republiky
    Lesy České republiky
    Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, v.v.i.
    ÚAPPSZČ
    Další partneři
    Počasí pro region:
    In-počasí
    Statistiky Toplist Oficiální stránky spolku Hrady Českého středohoří, z.s. © 2009-2016 Design: MCH a DM