|
|
| Hrad
Blansko |
| |
 |
| Letecký
pohled na hradní areál (foto: Jan
Ptáček) |
| |
Zříceniny
hradu Blanska se nacházejí na
osamoceném vrchu o nadmořské výšce
545 metrů, vzdáleném 6 km od Ústí
nad Labem.
Hrad Blansko založil někdy kolem r.
1400 Václav z Vartenberka, který se
po něm r. 1401 píše. Tento šlechtic
z významného severočeského rodu byl
přívržencem Zikmunda Lucemburského
v zápase s jeho bratrem, českým
králem Václavem IV. Moravský
markrabě Prokop, straník krále
Václava, sice hrad r. 1402 dobyl,
ale ještě v červnu téhož roku
Zikmund získal Blansko zpět a vrátil
ho Václavovi z Vartenberka. Později
byla na hradě vojenská posádka
míšeňského markrabí Viléma, ale již
r. 1416 jej nechal král Václav
oblehnout Mikulášem z Lobkovic. Ten
také Blansko dobyl a tak se hrad
dostal do královských rukou. Deset
let poté, po bitvě u Ústí 16. června
1426, kde byli Sasové v čele s
knížetem Fridrichem poraženi
husitským vojskem Prokopa Holého,
hrad lstí získal Zikmund Děčínský z Vartenberka.
Za Jana z Vartenberka, v l. 1441 –
1442 a 1452 – 1454, byl hrad znovu
obléhán vojsky lužického Šestiměstí
a saských knížat, s kterými vedl
tento konfliktní šlechtic vleklé
pře. Později hrad vlastnil Mikuláš
z Hermsdorfu, ale r. 1517 jej znovu
získali Vartenberkové. Již r. 1527
však Jan z Vartenberka prodal
Blansko pánům z Bünau. Na konci 16.
století přesídlil Rudolf z Bünau na
zámek ve Velkém Březně; hrad pak už
byl využíván jen jako vězení nebo
sídlo správců a úředníků. Po
připojení k děčínskému panství r.
1628 byl opuštěn a rychle zchátral.
Nepravidelný hradní areál byl
obehnán hradbou, z jejíhož obrysu
vystupovaly dvě půlkruhové bašty a
subtilní hranolová věž. Všechny tyto
opevňovací prvky utvářely nepříliš
dokonalý flankovací systém.
Přístupová cesta, procházející pod
skalnatým vrcholem kontrolovaná
oběma baštami, se stáčí k
jihozápadu, kde stávala vstupní
brána. Podoba brány se v průběhu
existence hradu změnila. Původní
přístup vedl po mohutné mostnici,
považované všemi staršími autory za
pozůstatek renesančního bastionu, na
most a odtud do hranolové, ke vstupu
nakoso stojící branské věže. Tento
přístup byl později zrušen a brána
byla proražena v mohutné hradbě nad
mostnicí. I tato zeď vystupovala z
obrysu hradeb a umožňovala tak boční
postřel čela hradu. Obytné stavby
stávaly na východní a severní
straně areálu, kde jsou dodnes
dochovány jejich skrovné zbytky.
Podoba hradu vychází principů
aktivní dělostřelecké obrany, takže
se zdá, že pochází až z husitských
válek nebo z doby těsně po nich. Jak
vypadal areál kolem r. 1400 bohužel
nevíme. Nedůsledné rozmístění
flankovacích prvků názorně ukazuje
tápavé hledání odpovědí na prudký
rozvoj palných zbraní v 15. století. |
|
|
|
|
